|
|
Využití mechů a lišejníku pro hodnocení přítomnosti kovů v ekosystému
Pavlovičová, Adriána ; Vávrová, Milada (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím mechů a lišejníků jako rostlinných bioindikátorů k hodnocení znečištění životního prostředí kovy. Definuje zdroje kovů v životním prostředí, popisuje morfologii jednotlivých druhů mechů a lišejníků. V poslední části se zmiňuje o metodách aktivního biomonitoringu, při kterých se využívají mechy i lišejníky, a navrhuje konkrétní druhy mechů a lišejníků, které by se daly použít k hodnocení znečištění životního prostředí platinovými kovy.
|
|
|
Stanovení palladia metodou ET-AAS po předchozí prekoncentraci na pevných sorbentech
Hajdová, Jana ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce se zabývá charakteristikou palladia, jeho využitím především v automobilových katalyzátorech, výskytem v životním prostředí, bioakumulací a zdravotními riziky působícími na člověka. Dále jsou uvedeny základy biomonitoringu a shrnuta vhodná biomonitorovací metoda pro zachycení polétavého prachu. Také jsou popsány vhodné metody prekoncentrace a stanovení palladia. Předmětem experimentální části práce je popis a zhodnocení podmínek optimalizace prekoncentrační metody SPE za použití sorbentů silikagel C18 a QuadraSil TA. Optimalizace podmínek metody elektrotermické atomové absorpční spektrometrie ET – AAS. A následné stanovení palladia pomocí optimálních podmínek ET – AAS ve zpracovaných reálných vzorcích v podobě vystavení lišejníku (Hypogymnia physodes) působení automobilové dopravy ve městě Brně.
|
|
|
Využití rostlinných bioindikátorů při sledování kontaminace životního prostředí
Koláček, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí může být sledována jednak analytickými nástroji, ale také rozličnými druhy bioindikátorů, které poskytují relevantní informaci o účincích toxických látek a jejich směsí na organizmy in situ. Cílem práce je podat ucelený přehled rostlinných bioindikátorů a biomonitorů vhodných pro sledování perzistentních organických polutantů (POPs) v přírodních ekosystémech. Pro skupiny organických polutantů jako jsou PCBs, PCDDs/Fs, PBDEs, PAHs, PFCs a OCPs je vypracována literární rešerše zahrnující přehled druhů jehličnanů, krytosemenných rostlin (včetně kulturních plodin), mechů a lišejníků, které mohou být efektivně využity pro monitoring. V práci jsou uvedené příklady analýz vzorků jehličí, kůry a tkání mechů a lišejníků při jejich použití jako biomonitorů. Rovněž je uveden přehled rostlin pro sledování fytotoxicity a genotoxicity pomocí abortivity pylových zrn a příklad online bioindikace, jakožto možnosti nespecifické bioindikace.
|
|
|
Něco je ve vzduchu: Diverzita lišejníkových symbiontů v aeroplanktonu
Veselá, Veronika ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Vančurová, Lucie (oponent)
Lišejníky využívající převážně sexuálního způsobu rozmnožování jsou závislé na dostupnosti jejich symbiontů v okolí. Bez kontaktu vláken klíčící spory se vhodnou symbiotickou řasou nemůže nikdy vzniknout nová lišejníková stélka. Výsledky předchozích prací však přítomnost fotobiontů na lišejníky kolonizovaných substrátech mnohdy zamítají. Cílem této práce bylo vyhodnocení různých typů prostředí (kůra, půda, kámen i umělé substráty) včetně vzduchu coby možných zdrojů symbiotických řas. Pro získání co nepodrobnějšího vhledu do diverzity zelených řas na dlouhodobě studované středočeské lokalitě byl využit Illumina MiSeq metabarcoding ITS2 rDNA regionu doplněný o klasické sekvenování řasové ITS rDNA lišejníkových stélek a morfologická pozorování. Těmito metodami se podařilo získat 1313 OTU a celkem 283 linií na úrovni druhu, z nichž mnoho patřilo k nepopsaným druhům i vyšším taxonomickým jednotkám. Všechny druhy fotobiontů asociující na lokalitě výhradně se sexuálními druhy lišejníků se podařilo nalézt i v okolí lišejníkových stélek. Substrát tak může sloužit jako zdroj symbiotických řas, stejně tak jako vzduch, ve kterém se tyto řasy rovněž vyskytovaly. Mnoho symbiontů asociujících striktně s asexuálními druhy lišejníků se naopak na lokalitě nepodařilo nikdy detekovat mimo lišejníkové stélky....
|
|
|
Bakterie v lišejníkové symbióze
Moťková, Eliška ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Tato práce poskytuje přehled dosud publikovaných poznatků týkajících se bakterií v lišejníkové symbióze. Na začátku je popsána lišejníková symbióza a organismy, které se jí účastní. Zvláštní pozornost je věnována symbiotickým bakteriím vyskytujícím se v lišejníkových stélkách, které mají v této symbióze nezastupitelnou roli. Důraz je kladen především na různé funkce, které bakterie v lišejníkové symbióze mohou mít. Tyto funkce zahrnují například fixaci vzdušného dusíku, tvorbu kobalaminu, nezbytného pro růst některých řas, vylučování antimikrobiálních látek a recyklaci živin obsažených ve starých částech stélky. V práci jsou dále uvedeny hlavní skupiny bakterií, které se vyskytují v lišejníkové symbióze, spolu s faktory, které ovlivňují jejich výskyt. Nejhojněji se vyskytující skupinou bakterií v lišejnících jsou alfaproteobakterie. Jejich výskyt v lišejnících je pravděpodobně ovlivněn i častým výskytem těchto bakterií v substrátu, na kterém lišejník roste. Dalšími hojně zastoupenými skupinami bakterií v lišejnících jsou zástupci kmene Firmicutes, aktinobakterie či acidobakterie. Všechny důležité skupiny bakterií lišejníky přebírají jak vertikálním přenosem, tak přenosem horizontálním. Klíčová slova: alfaproteobakterie, fixace dusíku, antagonistická aktivita, mikrobiota, biofilm
|
|
|
Complexity of lichen symbiosis
Černajová, Ivana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent) ; Spribille, Toby (oponent)
Lišejníky v současnosti považujeme za komplexní symbiotické systémy. Kromě hlavního mykobionta a fotobionta se v jejich stélkách nachází množství sekundárních hub, bakterií a řas nebo sinic. Diverzita těchto asociovaných organismů je intenzivně studována, avšak k jejímu celkovému zachycení máme stále daleko, stejně tak k porozumění jejich významu pro fungování lišejníku jako celku. K zásadním předpokládaným funkcím asociovaných organismů patří vliv na morfogenetické a fyziologické procesy, případně i různé způsoby zvyšováni fitness lišejníku. Tato dizertační práce se snaží nahlížet na lišejníky v jejich celkové komplexitě. Soustřeďuje se na dva modelové systémy - na symbiózu mezi rody Cladonia (dutohlávka) a Asterochloris a na ekologicky vymezená společenstva lišejníků čeledi Verrucariaceae. Klade si za cíl: i) prozkoumat vztah mezi výběrem fotobionta a ekologií lišejníků, ii) definovat referenční rámec pro testování kompatibility mykobiontů a fotobiontů in vitro, iii) prozkoumat diverzitu vybraných sekundárních hub a jejich možné vztahy k hostitelským lišejníkům. Z našich studií vyplývá, že fotobionti obojživelných lišejníků čeledi Verrucariaceae z přílivové zóny mořského pobřeží jsou málo známé ulvofytní řasy. Většina z nich patřila do čeledi Kornmanniaceae (Ulvales) a mnohé představují nové...
|
|
|
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
|
|
|
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektrosokopie Abstrakt Tato práce se zabývá geologickým mapováním vrcholových partiích Krkonoš. Byla hodnocena čtyři zájmová území - v západní části Krkonoš se jedná o oblast Vysokého kola a Harrachových kamenů a ve východní části se jedná o oblast Sněžky a oblast Kozích hřbetů. Hlavním zdrojem dat jsou letecká hyperspektrální data pořízená senzorem APEX, dále byla využita pozemní měření spekter kamenných moří a geologických výchozů a laboratorní měření spekter jednotlivých v terénu nasbíraných vzorků hornin a lišejníků. Praktická část je zaměřena na klasifikaci hornin a lišejníků ve vybraných oblastech pomocí čtyř klasifikačních metod: SAM, SID, MESMA a LSU. Součástí práce je také vytvoření unikátní spektrální knihovny pro sledované oblasti která obsahuje jak spektra čistých hornin, tak spektra hornin smísených v různém poměru s lišejníky. Výstupem práce je porovnání přesnosti jednotlivých použitých klasifikačních metod, zhodnocení vlivu lišejníků na výsledky klasifikace, zmíněná spektrální knihovna a mapy výskytu klasifikovaných hornin v zájmových územích. Klíčová slova: klasifikace, kamenná moře, hyperspektrální data, spektrální mísení, lišejníky, Krkonoše
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Lišejníky a eutrofizace
Jadrná, Iva ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Eutrofizace je procesem obohacování ekosystému o organické živiny, především o dusík a fosfor. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem eutrofizace na lišejníky, zejména působením sloučenin dusíku ve vzduchu a působením kombinace sloučenin dusíku a fosforu na epifytické lišejníky. Definuje eutrofizaci a podává informace o změně abundance a diverzity v rámci lišejníkového společenstva. Dále popisuje mechanismy tolerance eutrofizace u lišejníků. Klíčová slova: lišejníky, epifyty, eutrofizace, amoniak, amonné ionty, oxidy dusíku, fosfor
|
host ::
RSS.